Jak do skoly bez uceni

Atomová Bomba

7.1.2009 21:16 | g0esh4cks | 

Mnoho nových objevů, či už fyzikálních , anebo chemických bylo zneužito na výrobu a přípravu zbraní, bomb a výbušnin. Poznaní jaderné energie nebylo výjimkou.

Vědci si uvědomovali, že přírodní uran by se v bombě nedal využít, protože obsahuje jen 0,7 % izotopu 235 - ale v jeho případě nastává proces štěpení, teda je možné ho rozštěpit. Většinu neutronů uvolněných při štěpné reakci by bez jakéhokoliv užitku zachytili atomy nerozštěpitelného uranového izotopu 238, takže řetězová reakce by se zastavila skoro, jako by se vůbec nerozběhla. Bomba by se však mohla stát skutečnou, kdyby se dva izotopy oddělily.

Rakouský fyzik Otto Frisch (1904 - 1979) vypočítal tzv. kritickou hmotnost uranu 235- nejmenší množství, při kterém samovolně probíhá jaderná řetězová reakce. Ukázal, že toto množství představuje jen několik kilogramů, což je množství vhodné i na použité v letecké bombě.

Výbuch jaderné bomby se dá charakterizovat, jako neřízená řetězová reakce s lavinovitým štěpením. Jaderná bomba s náloží 1 kg nuklidu uranu 235 odpovídá náloži 20 000 tun trinitrotoluenu. Teplota při výbuchu dosahuje hodnoty okolo 107 stupňů Celsia.

V padesátých letech byla vyvinuta ještě více ničivější bomba- vodíková bomba. Namísto rozštěpení jednoho atomu dochází k fúzi ( syntéze ) dvou lehkých izotopů vodíku a vzniká těžší. V obou případech, či už syntéze, anebo štěpné reakci, dochází k odevzdání velkého množství energie.