Jak do skoly bez uceni

Čas a Kalendáře

7.1.2008 21:00 | g0esh4cks | 

Čas a kalendáře:




Lidé v dávné minulosti pozorovali přírodu, střídání ročních období a také pohybhvězd.

Tak postupně dospěli k sestavení kalendářů. Už ve starověku dokázalo lidstvo

měřit plynoucí čas a počítat měsíce a roky.





Počítání měsíců na ruce :




Na kloubech ruky mírně sevřené v pěst počítáme měsíce, které mají 31. dnů,

v mezerách mezi nimi měsíce o 30 dnech, případně 28, nebo 29 dnech, pokud je to únor.




DEN:


Souvisí s otáčením Země kolem její vlastní osy. Dělíme jej na 24 hodin








MĚSÍC:


Je vázán na oběh Měsíce kolem země. Tato naše přirozená Družice k celému

svému oběhu potřebuje v průměru 29 dnů 12 hodin,44 minuty a 2,8 sekundy.

Aby se dal měsíční kalendář přizpůsobit slunečnímu, byly dnes pro zjednodušení

přijaty měsíce o 30 a 31dnech kromě února s 28 nebo 29 dny.





ROK:





Je vázán na úplný oběh Země kolem Slunce: to trvá 365 dní,


5 hodin, 45 minut a 45,975 sekund. Každé 4 roky přidáváme


v únoru 1 den, aby kalendář souhlasil s pohybem planet.





DÉLKA DNE A NOCI SE MĚNÍ:





Proč máme v zimě dlouhé noci a v létě dlouhé a krásné dny ? V den letního

slunovratu je severní polokoule skloněná ke Slunci, den je nejdelší;

v den zimního slunovratu pak nejdelší noc a nejkratší den. V den jarní

a podzimní rovnodennosti Slunce vrcholí v nadhlavníku, proto je den stejně dlouhý jako noc.








Nejstarší kalendář vznikl ve starém Egyptě ve 4. tisíciletí př. n. l. a měl 365 dnů r

ozdělených do 3 ročních období :





Achet


-období záplav Nilu




Peret


-zima, tedy období osevu





Šemu


-žně, letní sucha








Dělí se všechny kalendáře na týdny ?


Nikoliv, francouzský revoluční se dělil na období po deseti dnech, podobně

jako kalendář egyptský, řecký, nebo čínský. Týden o sedmi dnech odpovídá

jedné měsíční (lunární) fázi a ty jsou 4: nový měsíc (nov), první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť.


Co je to letopočet ?


Je to soustava počítání let , od jedné určité významné události.

Země Křesťanské civilizace počítají letopočet od domnělého data Narození

Ježíše Krista. Tento krok určil v 6. stol. Skytský mnich Denis Malý.

Užívá se v dnešní době také jiných kalendářů ? Jistě, každé velké náboženství

má svůj vlastní kalendář. Např. Židovský kalendář se počítá od legendárního

data stvoření světa v roce 3761 př. n. l. Takže v roce 1991 ukazuje rok 5752.

Dělí se na 12 měsíců, každý sedmý rok je doplněn o další měsíc.





Popis kalendářů:





Egyptský rok se dělil na 12 měsíců po 30 dnech, k nimž se ročně přidávalo 5 dní.


Na egyptském jehlanci je rok znázorněn jako36 úseků po 10 dnech.