Jak do skoly bez uceni

Hydrosféra

6.1.2009 20:08 | g0esh4cks




Známe jí všichni. Třpytící se, šumějící, šplouchající vodu. Život bez ní by nebyl na Zemi možný. Víme však o ní dost? Pojďme se nyní podívat na vodu trochu podrobněji. Hydrosféra je vodní obal Země, který je tvořen veškerou vodou obsaženou na Zemi a to v podobě páry, kapaliny, ale i pevné látky. Rozlišujeme vodou povrchovou , podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech. Slovo hydrosféra pochází z řeckého hydros, což v českém překladu znamená voda.


Voda povrchová je soustředěna převážně ve světovém oceánu a mořích, dále však také ve vodních tocích, v přírodních vodních nádržích jako v jezerech, bažinách, slatiništích atd., v umělých vodních nádržích (přehrady,rybníky), ve formě sněhu a ledu. Voda podpovrchová je obsažena v půdních pórech, průlinách, ve formě podzemního ledu v permafrostu. Voda v atmosféře se vyskytuje ve skupenství plynném (vodní páry), ve skupenství kapalném (vodní kapky), ale i ve skupenství pevném (sněhová vločka) a na závěr voda v živých organismech je bezpodmínečnou součástí rostlinných a živočišných těl.


Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci), kterého se zúčastňuje přibližně 525 tisíc km3, která během oběhu přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Cyklus se během roku několikrát opakuje. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí a to v následujícím pořadí. Vlivem dopadajícího slunečního tepla se voda ze zemského povrchu vypařuje do atmosféry, kde jí unášejí vzdušné proudy v podobě mraků. Při následném poklesu teploty dojde k tomu, že vodní pára začne kondenzovat v mracích a začne se snášet zpět na zemský povrch v podobě dešťových, či sněhových srážek (teda popravdě na naší planetě pokaždé sněží, ale vlivem pádu sněhových vloček skrz teplejší části atmosféry dojde občas k rozmrznutí a na Zem pak dopadá déšť.). Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy: Velký (výměna nastává mezi oceánem a pevninou) a Malý vodní oběh (výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou).


Většinu vody obsahují oceány a moře, které tvoří souvislou vodní plochu, jenž známe spíš pod názvem Světový oceán Země a připadá na něj 361,3 mil. km2, což je 71% a na souše pak zbývá jenom 149 mil. km2 (celková rozloha Země je 510,3 mil. km2). Na severní polokouli je více pevniny než na jižní a to číselně vypadá tak, že na severní polokouli je asi 100 mil.km2 souše a na jižní je to 49 mil.km2 suché země.