Jak do skoly bez uceni

Johanka z Arku

7.1.2009 20:56 | g0esh4cks | 

JOHANKA Z ARKU


Narodila se 6. ledna roku 1412 v zámožné selské rodině v lotrinské vesnici Domrémy, jako dcera rychtáře. Francii v té době okupovala anglická vojska, která postupně ovládla celou severní Francii. Roku 1420 podepsali anglický král Jindřich V. a francouzský král Karel VI. smlouvu, na jejímž základě získal dědický nárok na francouzskou korunu po Karlově smrti anglický panovnický rod Lancasterů. Tím byly opominuty dědické nároky Dauphina Karla. Dauphin Karel se stáhl a vzdal se aktivity. Tehdy se zrodil široký lidový odpor proti anglické nadvládě. Za této situace vystoupila Johanka z Arku, přesvědčená o tom, že byla Bohem vyvolena - jak jí údajně sdělily hlasy světců - osvobodit Francii. Počátkem března 1429 vyjela se skromným doprovodem od guvernéra za Karlem VII. a za několik týdnů ho přiměla svou přímostí a nezlomným přesvědčením o svém vyšším poslání k tažení do Orléansu. Jana z Arku dostala vojsko, byť malé, nechala si vyšít na prapor bílé květy lilie a slova Jesus Maria. Její vítězný pochod trval od května do července. 8. května 1429 osvobodila Orléans, 18. června porazila anglickou armádu u Patay a odtáhla k Remeši, korunovačnímu městu francouzských králů. 17. července 1429 byl Karel VII. v Remeši korunován, čímž získal v očích současníků rozhodující převahu nad svým anglickým soupeřem nezletilým Jindřichem VI.


Johanka z Arku byla rozhodnuta pokračovat v boji až do vyhnání Angličanů ze své země. Mocně působila na vojáky i lid, král se však začal její popularity obávat, proto jí svěřoval stále méně důležité, ale často nebezpečné úkoly. Počátkem září 1429 sice zaútočily její oddíly na Paříž, neměly však bez královy podpory šanci. Při obnovení válečných operací na jaře 1430 hájila Johanka s malým vojenským oddílem proti anglickým útokům Compiegne a byla zajata 23. května Burgunďany, kteří byli spojenci Anglie. Její kouzlo však nepřestávalo na lid působit, takže se Angličané rozhodli jednou provždy s Johankou skoncovat.


Koupili ji od Burgunďanů za 10 000 zlatých a odvlekli ji do Rouenu před církevní soud, který měl prokázat její spojení s ďáblem. V předem rozhodnutém a vykonstruovaném procesu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka. Dne 30. května 1431 byla na rouenském náměstíčku Vieux Marché upálena. Bylo jí 19 let.


Když si Karel VII. zajistil vládu nad takřka celou Francií, požádal o obnovení církevního procesu a prohlásil Johanku za oběť justičního omylu.


Katolická církev ji prohlásila roku 1903 za blahoslavenou a roku 1920 za svatou.




A NAKONEC PÁR ZAJÍMAVOSTÍ:




Původ Johančina jména


Johanka ( francouzsky Jeanne) vešla do dějin jako Johanka z Arku omylem. Její rodné příjmení znělo Darc, ale někteří se domnívali, že se píše d'Arc a že je to zkratka z de Arc, což je česky z Arku. Johanka se ve skutečnosti jmenovala Jeanne Darcová z Domrémy.




Dům


Domek Darcových ve vesnici Domrémy ještě stojí a je součástí muzea věnovaného Johance, které navštěvují lidé z celého světa.




Proces

Když Johanku dovedli k soudu, přečetli jí seznam sedmdesáti obvinění, ze kterých později ( po Johančině výslechu ) zbylo jedenáct hlavních bodů.