Jak do skoly bez uceni

Nitro Planety Země

6.1.2009 20:10 | g0esh4cks |

NITRO PLANETY ZEMĚ


Planeta Země prošla mnoha změnami jak na povrchu tak uvnitř. Nikdo z lidí není schopen určit jak se zemské nitro vyvíjelo, jedním z důvodů je možná to, že ani tou nejmodernější technikou nejsme schopni do útrob Země proniknout. Nejhlubší vrty neznamenají v tomto ohledu prakticky nic, nejhlubší vrt dosahuje hloubky 8 kilometrů a to je sotva jedno promile zemského poloměru.
Na základě seismografických záznamů jsme dnes schopni rozlišit pět zemských vrstev : Země má tuhé jádro,složené z niklu a železa, o poloměru 1220 kilometrů. Díky vysokým tlakům je látka jádra hustější než nikl a železo na zemském povrchu - její hustota je asi 14 000 kg / m3 . Pak následuje přechodná vrstva o tloušťce zhruba 500 kilometrů, nad níž se nalézá vnější tekuté jádro o tloušťce 1700 kilometrů. To je obklopeno 2900 kilometrů silným mocným zemským pláštěm, který sahá bez mála až k zemskému povrchu. Pod pevninami je v hloubce asi 40 kilometrů a pod oceánem již v hloubce 10 kilometrů. Část zemského pláště pod zemskou kůrou nazýváme Astenosféra, Astenosféra je téměř tekutá nebo v "plastickém stavu" Poslední zjištěnou vrstvou je zemská kůra, to je to na co denně šlapeme, zemskou kůrou nazýváme ten zbytek hmoty od konce zemského pláště až k zemskému povrchu.




DESKOVÁ TEKTONIKA

Zemská kůra je složená z několika kusů, těmto částem říkáme Litosférické nebo Zemské desky. Kontinenty se nám zdají jako velmi stabilní útvary, však neměli bychom se nechat mýlit oni totiž doslova " plují ", za jeden rok se mohou pohnout až o 2,5 centimetrů. Příčinou jsou konvenční proudy v Astenosféře, kterými jsou unášeny litosférické desky , které jsou pod kontinenty a i pod oceány.
Slovo tektonika pochází z řeckého slova tektonicos což znamená "týkající se stavby ". Teorie tektoniky litosférických desek, předpokládá, že se pohybem pevných desek lze vysvětlit mnoho důležitých jevů známých z povrchu Země, především již zmíněný pohyb kontinentů, vznik pohoří, zemětřesení a sopečnou činnost. A to právě proto, že většina z nich se odehrává na okrajích údajných litosférických desek. Předpokládá se, že zemskou kůru tvoří osm hlavních a několik menších desek. Sám Atlantický oceán se ročně zvětší o 1 - 5 centimetrů. Již přibližně 200 milionů let se od sebe Jižní Amerika a Afrika vzdalují a tvoří Atlantský oceán. Austrálie a Antarktida se od sebe vzdalují přibližně 40 milionů roků.
Desky tvořící oceánské dno se podél středooceánských hřbetů rozpínají a na opačném konci, zvaném destruktivní okraj desky, se posouvají pod sousední desku. Vzájemný tlak desek láme a vrásní vrstvy hornin. Horniny zatlačované do hloubky se taví a mohou vyvolat sopečnou činnost. Oblast kde jedna deska podsouvá druhou se nazývá subdukční zóna.