Jak do skoly bez uceni

Viktoiřiny Vodopády

6.1.2009 20:18 | g0esh4cks | 

Řeka Zambezi se tu stává zpěněnou vodní kaskádou, valí se přes strmé útesy a vytváří jeden z nejkrásnějších vodopádů na světě.


Jestliže má řeka Zambezi plný stav vody, proudí jejím korytem 7 560 kubických metrů za vteřinu. Tento objem vody je tak nesmírný a sklon řeky tak prudký, že je oblak stoupající páry vidět z dálky až 40 kilometrů. Viktoriiny vodopády mají místní název Mosi-oa-tunya, což přeloženo znamená "Dým, který hřmí". Ve vodní spršce se často objevují duhy, které mohou vystoupit až do výše 305 metrů.


Prvním Evropanem, který kdy Viktoriiných vodopádů dosáhl, byl v roce 1855 skotský misionář a badatel David Livingstone. O vodopádech poprvé slyšel čtyři roky předtím, když spolu s Williamem Cottonem Oswellem došel k břehům řeky Zambezi, 129 kilometrů západněji. V letech 1853 až 1856 pak Livingstone uskutečnil jako první Evropan cestu napříč Afrikou. Livingstone doufal, že misionářům otevře střední Afriku, a tak cestoval z jižní Afriky přes Bečuánsko (dnešní Botswana) na sever do Luandy na pobřeží v Angole. Usoudil, že tato cesta je příliš obtížná, a tak se vracel jižním směrem, přičemž většinou sledoval tok Zambezi, a v květnu 1856 dospěl do Quemalinu na pobřeží Mosambiku.


Badatele kupodivu objev Viktoriiných vodopádů nijak nenadchl, ačkoli v pozdějším popisu uváděl, že "na scénu tak nádhernou musí při svém letu hledět i andělé". Pro Livingstona byly vodopády, které jsou vlastně neprostupnou vodní stěnou dlouhou 1676 metrů a spadající do hloubky 350 metrů, překážkou, která stála v cestě křesťanským misionářům, jíž chtěli dojít k domorodým lidem do vnitrozemí. Pro něj bylo vyvrcholením cesty objevení horské plošiny Batoka na východ od vodopádů, kterou považoval za místo vhodné pro zbudování osady v případě, že by se Zambezi ukázala jako plnosplavná (což se nestalo). Přes zklamání, které mu způsobilo objevení vodopádů stojících v cestě pokroku takovému, jak on jej chápal, uznal Livingstone, že jsou tak nádherné, že by mohly nést jméno britské královny Viktorie.


Vodopád je jen začátkem velkolepého vodního toku, protože se řeka skrytá pod mlžnou sprškou prodírá na své další cestě úzkou průrvou, klikatící se v délce 72 kilometrů sem a tam. Tyto vlásenkovité ohyby vznikly díky puklinám v hornině, která v těchto místech byla obrovskou silou vody během více než tisíce let rozrušena. Řeka Zambezi pádí po planině tvořené vrstvami pískovce a čediče zmíněné pukliny vznikly právě v místech, kde se tyto dvě rozdílné horniny stýkají.